.

O kosmetice

Dříve se kosmetika definovala jako umění uchovat, zlepšit nebo obnovit krásu lidského těla. Byla považována za umění. Jejím smyslem byla, je a bude krása.

Na první pohled by se možná mohlo zdát, že je kosmetika (z řec. kosmetiké, tj. umění zkrášlit) záležitostí posledních let. Opak je však pravdou. Touha po kráse je stará jako lidstvo samo. Historie kosmetiky sahá až do období pravěku, konkrétně do doby kamenné. Tehdy se naši předci natírali tukem či barevnými hlinkami a používali na kůži nejrůznější rostlinné výtažky. Hlavním účelem těchto činností byla ale ochrana před chladem, vlhkem, hmyzem apod., nikoli zkrášlování. Ani líčení nemělo v pravěku primárně zkrášlující význam. Mělo především význam rituální a ukazující postavení v kmeni (např. náčelník, šaman apod.). V době železné pak začaly ženy používat červené a žluté oxidy vznikající korozí železných předmětů, a to jako pudry a tvářenky. 

První výraznější líčení se objevilo ve starověkém Egyptě, a to v podobě širokých černých linek na horních očních víčkách, které byla protažena až ke spánkům. Právě líčení v oblasti očí věnovali Egypťané největší pozornost. Jeho úkolem nebylo jen zkrášlení, ale i ochrana před trachomem, tj. zánět spojivek doprovázený deformacemi očních víček. Kromě toho si natírali pokožku éterickými oleji, používali pleťové masky (z medu, vosku a pryskyřic) a pečovali o vzhled nehtů (používali nástroje na manikúru).

Ve starověkém Římě se pak objevily poprvé "předchůdkyně" dnešních kosmetiček. Jednalo se o otrokyně, které se pravidelně staraly o pleť a vlasy svých paní. Jako vůbec první používaly noční masky na obličej a krk (masky si ráno omývaly kozím či oslím mlékem). V období středověku byla prosazována alabastrově bílá pleť (využívaly se běloby, tj. bělící pudry) a s ní kontrastující sytě červené rty a líce, značící plodnost. Tento trend přetrval do období baroka, kdy se němu přidaly husté černé řasy a klenuté obočí a kdy byly velmi používané nejrůznější voňavky z květů bylin, koření atd. (lidé nedbali se příliš na hygienu, používali proto silné voňavky). Právě v baroku se začala ve velké míře používat v Evropě rtěnka, a to i mužské části populace. 

Od té doby do současnosti prošla kosmetika bouřlivých vývojem, přes vývoj make-upu, očních stínů atd. Velký boom v oblasti nastal po 1. světové válce, kdy vznikaly u nás i v zahraničí první kosmetické salóny. Vývoj kosmetických přípravků, metod ošetření pleti apod. pokračuje i dnes a zcela jistě bude pokračovat i v budoucnu.

Naše pleť je, a vždy byla, zrcadlem do naší duše a zdraví. Pokud se necítíme dobře, často to prozradí právě pleť, a to formou vrásek, akné, kruhů pod očima atd. Každá pleť je jiná a má různé potřeby v průběhu roku i života. Proto je dobré všímat si změn, které se v pleti dějí a používat kosmetické přípravky zaměřené na aktuální požadavky.


V C&B Studiu jsou převážně používány výrobky české firmy SynCare.

SynCare je spojení řecké předpony syn, tj k nebo pro, a anglického slova care, tj. péče. Vyjadřuje přesvědčení, že kosmetika SynCare by měla být významným celoživotním pomocníkem v péči o pleť ženy i muže. Jedná se o první českou dermokosmetiku

Termínem "dermokosmetika" se označuje kosmetika, která nejen plní svojí funkci, ale současně přihlíží k dermatologickým a farmaceutickým aspektům. "Klasická" kosmetika má pouze kosmetický účel s cílem pokožku čistit, chránit, udržet v dobrém stavu, navonět, vzhledově změnit či ovlivnit tělesný pach. Tato kosmetika tedy jen plní svoji funkci, ale nepřihlíží k dalším aspektům. Dermokosmetika se naopak používá jako podpůrný prostředek při léčbě řady kožních onemocnění, k udržení dobrého stavu pokožky po úspěšném zaléčení, ale i k prevenci. Jsou u ní prováděny speciální nezávislé testy a neobsahuje složky, jež by mohly vyvolat alergie (např. barviva, silikony, minerální oleje, syntetické konzervanty, parfémy atd.). Díky tomu se vyznačuje extrémně dobrou snášenlivostí s pokožkou (je hypoalergenní).